Můj rok 2012 se Spartou - 4. díl

21.12.2012, Autor: martinS19

Zápas č. 25 - AC Sparta Praha - SFK 2000 Sarajevo 3:0 (11. 10. 2012)

Poprvé na podzim jsem se konečně dostal na zápas holek. Na Žižkově hrály odvetu Ligy mistryň se Sarajevem. První zápas vyhrály v Sarajevu 3:0, odveta byla formalitou. Po gólech Voňkové, Lucky Martínkové a Danihelkové vyhrály stejným poměrem také odvetu a v pohodě postoupily do osmifinále, kde už bohužel nestačily na Rossiyanku. Po tomto příjemně stráveném odpoledni, za krásného podzimního počasí, se majitelé zlatých permanentek, kteří dorazili na zápas, přesunuli ze Žižkova na Letnou. A hezky klubovým autobusem, to se nepoštěstí každý den. Tam bylo naplánované setkání zástupců Sparty s fanoušky, kteří právě vlastní zlatou permanentku. Každý mohl vzít s sebou jednoho člověka jako doprovod. Prošli jsme si zázemí Generali areny, a poté diskutovali ve velkém tiskovém středisku s hráči Jirkou Jarošíkem a Ondrou Švejdíkem a trenéry. Fajn den. Kdo nevlastníte zlatou permanentku, přemýšlejte o ní. Tohle za to stojí.

Zápas č. 26 - AC Sparta Praha - Kyrjat Šmona FC 3:1 (25. 10. 2012)

Ve třetím zápase základní skupiny Evropské ligy Sparta udělala důležitý krok k postupu. Do poločasu nastřílela slaboučkému soupeři tři góly zásluhou Krejčího, Kadlece a Švejdíka. Škoda, že druhý poločas byla jen údržba, místo toho aby Sparta přidala na cestu do Izraele soupeři aspoň dva góly. Šmona dokázala vstřelit gól a snížit, takže to chvilku bylo ještě o nervy. Ale výhru už si Sparta pohlídala. Na tomto zápase poprvé pár nadšenců z protilehlé udělalo v sektoru D54 minichoreo, tentokrát trikolóru z balónků. Nic velkého, co by člověka posadilo na zadek, ale proč ne? Každá aktivita by měla být vítána.

Zápas č. 27 - AC Sparta Praha - FC Slovan Liberec 2:1 (28. 10. 2012)

Zápasů, které se vyvedly herně, těch bylo více v Evropské lize. V domácí soutěži to bylo spíše utrápené, hrou jsme moc nenadchli a spousta výher spíš byla vydřených. Zápas s Libercem ale patřil k těm povedeným. Výborně hrála Sparta, ale i v této sezoně se trápící mistrovský Liberec. Podle počtu vyložených šancí mohly tři body putovat klidně pod Ještěd. Sparta jich však také měla dost a nakonec slavila cenné vítězství. V den zápasu slavil narozeniny Mario Holek a o den dříve Jirka Jarošík. Na protilehlé tribuně, opět v D54, vytáhlo několik lidí v první půli transparenty s jejich jmény, které vytvořili před zápasem a popřálo jim tak k narozeninám, doplněné to bylo balonky a hlavně u fanoušků ne moc oblíbenému Mariovi to udělalo radost a přišel fanouškům poděkovat po zápase, kdy se transparenty roztáhly ještě jednou. Jirka bohužel na děkovačce nebyl, zřejmě dával pozápasový rozhovor, ale snad můj transparent taky zaregistroval. Ono taky bylo fajn, když chvilku po jeho roztažení v první půli vstřelil vedoucí branku zápasu. Škoda jen, že pár lidí náš záměr nepochopilo a zkritizovalo nás, že jdeme proti kotli. Tak to vůbec není. Nechceme být lepší než kotel. Všechno je to práce pár nadšenců s omezenými finančními možnostmi. Všechno jsme si sami zaplatili, z žádného choreofondu na to nic nešlo. Také jsme se dočetli, že provedení transparentů nebylo nic extra. Proti tomu nic nenamítáme, umělecká díla to opravdu nebyla. Ale tady šlo o to, někomu udělat radost a to se, z reakce hráčů, zřejmě povedlo. Když protilehlá nefandí, nadává se. Když se o něco pokouší, nadává se. Ale byly také kladné odezvy, to se nedá říct že ne, a bylo jich snad více, než těch negativních.

Zápas č. 28 - FK Viktoria Žižkov - AC Sparta Praha 1:1 (3:4 na pen.) (31. 10. 2012)

Do práce jsem nemusel, a tak jsem volný den využil k výletu na Žižkov na pohár České pošty. Z naší party Fraktálníků dorazil ještě Grygi, tak jsme fandili spolu. Výkop v 14:30 moc velkou návštěvu nesliboval. Nakonec to nebylo zase tak zlé, na tu bídu. Fotbal příšernej, a snad jsem byl nakonec rád, že se kopaly penalty, protože se alespoň něco dělo, a bylo to s úspěšným postupovým koncem. Vyzdvihnout ale musím vyrovnávací akci Žižkova. Ukázkový protiútok. Kdo to neviděl, tak ať lituje, protože to bylo fakt pěkný. Ještě jsme si o přestávce zašli na pověstnou žižkovskou klobásu, o které spousta lidí říká, že je nejlepší. Chutnala mi, škoda, že se nedostával obsluze chleba a nervózní ženská pro něj letěla do sámošky. Čekání jsme vzdali, když už probíhala asi pátá minuta druhé půle a chleba nikde. Tak snad příště, zřejmě opravdu přišla větší návštěva, než se čekalo.:-)

Zápas č. 29 - FK Mladá Boleslav - AC Sparta Praha 1:1 (3. 11. 2012)

Na jaře se mi tam nelíbilo, a tak jsem se rozmýšlel, jestli do Boleslavi vyrazím nebo ne. Nakonec ano, ale zase mě to tam otrávilo. Zvláštní domácí fanoušci, dementní pořadatelská služba a hasiči, k tomu vážné zranění Vaška Kadlece. A taky mizernej fotbal, což bych ještě zkousnul. Ale to kropení, a koukat na fotbal přes hradbu vestičkářů mě fakt nebaví. Výjezd na hovno. Jinak by ten jejich stadionek byl docela útulnej. Aspoň že se Kadlec z toho zranění vyhrabal, vem čert body. Po příjezdu domů jsem řekl, že tam už nepojedu, teď už o tom tak přesvědčen nejsem, budu se zase hodně rozmýšlet. Jak to asi dopadne? :-D

Zápas č. 30 - AC Sparta Praha - Zbrojovka Brno 2:0 (11. 11. 2012)

O týden později Sparta vyhrála nad Brnem díky probuzenému střelci Kweukemu, který vstřelil dva pěkné góly ve druhém poločase. Na protilehlé se stejně jako v posledních zápasech objevilo menší choreo, tentokrát na podporu zraněného Václava Kadlece. Transparenty s nápisy „Venco, drž se!“ doplněné kartony s jeho číslem dresu, tedy „14“. Během zápasu se na balkoně u stánků s občerstvením vyrobil narychlo ještě transparent s gratulací Pamičovi, kterému se narodil syn.

Zápas č. 31 - SK Slavia Praha - AC Sparta Praha 1:1 (17. 11. 2012)

V sobotu 17. 11. byla sváteční nejen v tom, že bylo výročí Sametové revoluce, ale byla to sobota také ve znamení fotbalu. Nejdřív se v Edenu na umělé trávě od 14:00 hodin dohrávalo odložené ženské derby mezi Slavií a Spartou. Se Spiritem a Vénou jsme na holky také zavítali. V utkání byla lepší Sparta, která měla více gólových příležitostí, ale proměnila jen jednu. Už v páté minutě zásluhou Voňkové šla Sparta do vedení. Vyrovnání zařídila Divišová krátce před koncem zápasu, střelou z pravé strany na vzdálenější tyč. Ve druhém poločase si vytvořily šance i slávistky, naštěstí je neproměnily. Pak už opět měla více ze hry Sparta, ale zahozených šancí bylo opravdu hodně a tak zápas skončil 1:1. Nutno však říct, že se na ten fotbal hezky koukalo. Nebyla to nuda. Většinu času se pořád něco dělo. Fanoušků dorazilo také dost, ale do atmosféry zápasů na Strahově, kdy se hrálo, o titul to mělo, docela daleko. Pěkná však byla pyroshow po konci zápasu od sparťanských fans.

Zápas č. 32 - AC Sparta Praha - FK Teplice 1:0 (17. 11. 2012)

Po zápase holek zbývalo do večerního zápasu s Teplicemi dost času, tak jsme se přesunuli do Fraktálu, kde jsme se dostatečně naladili. I na tento zápas jsme si něco připravili. Narozeninové choreo ke 119 narozeninám Sparty, která je měla o den dříve. Realizace proběhla před výkopem, transparenty plus prskavky. Výsledný efekt nevypadal na fotkách špatně, škoda že prskavek se zapálila jen tak polovina, než jich opravdu bylo. Transparenty jsme roztáhli ještě ve druhém poločase. Část kotle měla v prvním poločase do třicáté minuty dovolenou, takže v dolním sektoru někteří kotelníci dováděli jako na pláži. Na ochozu měli vyvěšen transparent „Dnes máme dovolenou, tak se ukažte“. Zbytek kotle nad nimi však dál normálně fandil. Protest proti některým lidem z protilehlé, kteří na kotel měli kecy. Zbytečné žabomyší války… Snad to už na jaře skončí. Po konci zápasu se také v kotli objevilo, choreo k narozeninám Sparty.

Zápas č. 33 - AC Sparta Praha - Olympique Lyon 1:1 (22. 11. 2012)

Poslední domácí zápas ve skupině EL. Sparta potřebovala bod k jistotě postupu, Lyon bod k jistotě prvního místa. Postup měl Lyon jistý, a tak šetřil své největší hvězdy, šanci dostali většinou náhradníci. Zápas však o nic lehčí nebyl. Ti „béčkaři“ ukázali velkou kvalitu. Sparta avizovala, že na remízu hrát nehodlá, ale její hra v první půli přesně tak vypadala. Hned po začátku druhé půle nás Lyon zmrazil vedoucím gólem, a teprve potom Sparta začala pořádně hrát. Bojovat o postup v Bilbau by se mohlo vymstít. Víťovi se povedlo parádní střídání, špatného Kadeřábka nahradil Přikryl, ani on však na podzim moc nezářil. Hned po svém příchodu na hřiště však parádně přihrál Hušbauerovi a ten trefil postup. Přiznám se, že většina lidí, při tom průniku a přihrávce už vstávala na nohy, jak to dopadne, a já zůstal sedět, protože jsem si vzpomněl kolik podobných akcí Přikryl už zazdil. Pak však koukám, přihrávka perfektní, osamocený Hušbauer pálí na bránu a gól! To už jsem samozřejmě byl taky na nohách a ani nevím, s kým vším jsem se radoval. Úžasná euforie, tenhle moment si budu pamatovat do konce života. Na konci zápasu už bylo vidět, že oba mančafty jsou s remízou spokojeny a nikdo se nikam nehnal, jen přihrávky na jistotu. Obávám se však, že kdyby Lyon musel vyhrát, tak by nás porazil, protože bylo vidět, že ten klub je opravdu někde jinde. Ale radost z postupu nám to nemohlo zkazit, po odpískání zápasu vypukla velká radost, a oslavy byly vlastně stejné jako proti Feyenoordu. Pro takové zážitky se to hraje, pro takové zážitky se fandí. Tohle se neomrzí a važme si toho, že jsme tuto euforii mohli zažít dvakrát během velmi krátké doby, necelých tří měsíců.

Zápas č. 34 - SK Převýšov - AC Sparta Praha B 2:1 (24. 11. 2012)

Poslední navštívený zápas Sparty v tomto roce. B tým v ČFL zajížděl do Převýšova, který mám od místa bydliště dvanáct kilometrů. Takže po obědě jsem vyrazil na poslední chvíli. Auto jsem musel nechat kus za vesnicí, zájem o Spartu je prostě všude. Hlavně jsem byl také zvědavý na výkon sudích, kteří Spartu B v posledních zápasech slušně řezali a jako na potvoru to byli sudí z Plzně a okolí. V Převýšově původně taky měli pískat sudí z Berbrova rajónu, ale nakonec delegace byla změněna a do Převýšova zamířili arbitři z jihu Čech. Žádný velký zářez se nekonal, B tým byl herně mizerný, přísnější měřítko snesl snad jen Matěj Hybš a brankář Tomáš Holý. Převýšov vyhrál zaslouženě. Pár zvláštních verdiktů sudích by se přesto našlo. Třeba že poločas a zápas skončí v době, kdy do vápna Převýšova letí míč po standartce Sparty. Ale jinak to bylo i přes prohru fajnový odpoledne. Dorazilo dost sparťanů, třeba i Majk a Káně, za bránou jsme si společně zafandili a odpálili i nějaké to pyro.

Podzim jsem si i přes pár kaněk, jako prohry v Plzni a na Slavii, moc užil. Bylo to neporovnatelně lepší než na jaře. Zážitků bylo hodně. Teď si užívám zasloužené fotbalové prázdniny a v únoru se snad zase všichni potkáme na Letné, kdy startuje jarní část sezony a společně poženeme Spartu do dalších bojů a snad se dočkáme dalších úspěchů. MY JSME SPARTA!

<< Zpět